Víkendovka Praha – Mělník 16 - 17. 8. 2008

Nenápadná akcička určená na letní protažení prdelních svalů se kvapem blížila a stále nebylo jasné zda ANO či NE počasí totiž vypadalo nechutně a předpověď byla také nepříznivá ,ale po tvrdém zákroku a několika výhružných telefonátech byl dohodnut termín odjezdu na sobotu ráno z domovské loděnice v Kotvě Braník.
Odjezdu předcházelo lišácké posunutí auta s vlekem do Mělníka ,které připadlo na mne a Péťu Křivánka ,zabili jsme tím celé páteční odpoledne až do deváté večer ,ale byli jsme šťastní a připraveni.
V sobotu ráno jsem se proti svým zvyklostem dopravil do Braníka MHD (no hrůza, ani nevím kam se ty proklatý papírky strkaj) . V loděnici už bylo veselo , za pár okamžiků bylo naloženo a sedíme na vodě ,z Kotvy vyrážíme ve složení Kapitán Ivan, pobočník Chosé a zamilované dvojky Barča a Lukáš a Péťa s Léňou . Vyrážíme za drobného vytrvalého deště vstříc Pražským jezům a zdymadlům . Všichni jsme celkem svěží tak to pěkně odsejpá po příjezdu k prvnímu zdymadlu okukuji šlajsnu s myšlenkou že jí letos dám na frak , bohužel je suchá a tak to dám přes korunu a taky to jde. I druhá šlajsna je suchá a tak k Sovovým mlýnům opět sjíždím přes korunu jezu. Dole se potkávám s ostatními a za stálého deště popojíždíme ke Karlovu mostu pak dál k Čertovce , po prohlídce zátoky a zkoumavých pohledech turistů dostávám SMS od Silvouše ,že jsou s jejím ,,milým“ ??? na cestě proti nám. Potkáváme
se nad Štvanicí a pak už dál pokračujem společně.
Připadám si jak na Valentýnské párty všude samé polibky a srdíčka, jen okolo nás s Pepou to zatím nevypadá na žádnou lásku ,no počkám do večera a uvidím.
Pod Holešovickým mostem dáváme sváču a čůrpauzu ve společnosti partičky bezďáků , všichni vybalili mňamky ,někdo si dal více vitamínů v zelenině, já dal slaninu a slivovici a chtěl jsem pokračovat dál ,jenže tělo si žádá své tak jsem si šel odskočit .Při nastupování do kajaku na břehu se ke mně přitočila spanilá asi padesátiletá rozesmátá bezdomka a jala se mi pomáhat s lodí ze břehu do vody jenže já v kajaku se zadkem na palubě, bez šprajdy pode mnou metrový břeh a za mnou rozesmátá bezzubá tvář. Slušně jsem poděkoval ,že udělat se umím i sám ,ale holka to asi nepochopila a asi mi s tím „uděláním“ chtěla nějak pomoci a skočila za mnou do vody .Pochopil jsem ,že se asi zamilovala ,protože po mě pořád natahovala ruce a nebýt několika mocných záběrů pádlem ,asi bych skončil v jejím náručí a možná i v pelechu. Šla po mně jako blázen. Brrrr ,při té myšlence jsem si uvědomil že Chosé je docela hezkej mládenec a hlavně má všechny zuby.
Za neustáleho deště jsme dojeli na kanál v Tróji kde se konali závody a taky předváděčka lodí a různého vybavení pro vodáky samozřejmě za účasti oblíbeného HGéčka včetně značně znaveného Prďocha a nadšeného Jirky Habrmana ,který se velmi radoval že všechny lodě a vybavení jsou z HG sportu.
Promočené holky které se dostaly na břeh najednou začaly stávkovat a pofňukávat že je zima a moc prší a je to dlouhý ,no prostě obvyklý bla,bla,bla. Péťa s Léňou a Barča s Lukášem se rozhodli ,že to zabalí a půjdou do tepla. Já a Chosé a taky Silvouš a „milý“ ze kterého se vyklubal starý mořeplavec Dušan Festa jsme se rozhodli jet dál .
Trochu mi vrtalo hlavou jak se to tak sejde ,že dvě volný baby se najednou tak rychle spárujou .No a vysvětlení mi přinesl uzoufaný Chosé ,za všechno může výlet na Slezkou Hartu a teplé vlahé noci .No prostě už jsou ty naše baby zase všechny obsazený .
Pod Dušanovým vedením jsme já ,Silvouš a Pepa vyrazili do deštivého odpoledne a nemohla to být žádná flákárna to jistě pochopíte , a tak jsme k večeru dorazili do Libčic kde už jsme toho měli dost . Já jsem dle zvyklostí vyrazil hledat hospodu a po deseti minutách jsem byl úspěšný s hospůdkou Na hřišti . Po návratu už Dušan se Silvoušem prováděli nějaké uvolňovací cviky na zádech tak jsem odtáhl slintajícího Pepu do hospy ,kde jsme dali několik
grogů a teplých medovin a taky sýrový salát (nikoliv syrový) no a protože nic jinýho neměli
odtáhli jsme zpátky vařit polívku. Po jídle jsme zalezli každý do svého pelechu a za tichého šumění vody a hlasitého rámusu od projíždějících vlaků jsme v míru usnuli.
Ráno bylo nečekaně jasné a vysluněné ,tak jsem hnedle prozvonil Péťu a sondoval co on jako nato ,bylo jasný že musí Léně slíbit všechno co si bude přát aby mohli vyrazit s námi.Domluvili jsme si spicha ve Veltrusech kolem 11 hodin, a začali jsme balit ,čekalo nás ještě nějakých 12 km a dvě zdymadla tak jsme pěkně mákli, hlavně obdivuju Silvouše protože to celé absolvovala na laminátovém krátkém kajaku a měla hoňku s náma stíhat tempo.
Na čas jsme dojeli do Veltrus a již se k nám proti proudu blíží divný konvoj plavidel ,v předu Petr a na provázku Lenka ,tak to byl ten trest za víkend plný pádlování prostě si Petra pouštěla jako kačera na provázku. Blížila se dvanáctá hodina a s tím i uzavření vodního kanálu ve Veltrusech a já si usmyslel že by to byl hezký sportovní výkon si to dát na dlouhým kajaku,pěkně jsem si počkal až budou zavírat vodu a kanál bude prázdný .Vyrazil jsem v poklidu do horních malých vlnek ale záhy jsem pochopil ,že tu dlouhou mrchu neohnu
podle potřeb vody a tak jsem to brousil přes kohouty do těch největších vln .Parádní byl
průjezd na poslední kaskádě kde už jsem viděl čekající kamarády tetelící se vidět pořádnou
krysu ale kapitán nedává svou kůži tak lacino. Po pěkné spršce od vln jsem si spravil sebevědomí a vyrazili jsme k plážičce u kempu kde jsme si dali sváču a trochu si poleželi.
Už nás čekalo jen jedno zdymadlo a po těžké přenášečce jsme se rozhodli jet starým korytem
řeky ,které nás příjemně překvapilo svým svižným proudem který nás okolo 16 hodiny přinesl na soutok s Labem . Tady jsem si chtěl trochu rýpnout do Dušana a nadhodil ,že by to mohl jako Boleslavák dát proti proudu Labe a pak po Jizeře domů ( určeno pro masochisty) ,Dušan s ledovým klidem prohlásil že už to DAL. Aspoň vidíte v jaké společnosti jsem se celý víkend nacházel ,no to vám byla grupa.
Odpoledne jsme naložili lodě a vyrazili ku Praze ,cestou jsme vysypali Petra a Lenku u auta
a zneužili Dušanových papírů aby nám všem dělal taxikáře a rozvezl nás do svých domovů.

Víkend to byl nečekaně pozitivní na zkoušku morálu v nepříznivém počasí, protože není špatné počasí je jen špatně oblečený vodák.Taky denní dávka 30 km byla vcelku slušná
a nebyla to žádná křeč.

Mějte se krásně a někdy na tý kudrnatý vodě Ahoj

(c) Kapitán Váňa

Fotografie zde